Leoš Roušavý
Sponzoři  
     
 

 

03.06.2013    První světový pohár Německo


První sezónní závody jsou vždy velkou neznámou. Už mám něco za sebou, ale člověk si nen pořád jistý, jak se povedla příprava a vše okolo závodů. Při příjezdu do areálu, kde se konal závod vydatně pršelo, foukal silný vítr a vyhlídky na lepší počasí v nedohlednu. Večer jsem se na prezentaci dozvěděl, že se plavání ruší (voda měla 12°C) a na místo plavání bude běh. Maličko mě to rozčarovalo, ale jsem závodník a tak musím respektovat pořadatele. Celou noc silně pršelo a nešlo mi to usnout - spal jsem asi 2h. Ráno před startem foukal tak silný vítr, že se musel kajak zkrátit a nasměrovat na jinou část jezera - jezdilo se po a proti vlnám. Původní trasa kde nám foukalo z boku by byla nemožná a se závodem by to nemělo nic společného. Počasí se umoudřilo, pro mě, na optimálních 9°C ... a pršelo.

Věděl jsem, že bez plavání bude jiné pořadí do ostatních disciplín. Běželo se mi dobře a na cyklistickou část jsem vyrážel na druhém místě. Kolo - pro mě příjemný okruh kdy za vydatného deště a větru se mi v jednom sjezdu povedlo předjet motorku s rozhodčím, na tachometru jsem měl 75km/h. Věděl jsem, že do kola musím dát vše, a udělat si aspoň malý náskok na kajak. Dobře jsem udělal. Při nasednutí na kajak přišla vlna která mě hodila na břeh a já z kajaku hned vypadl. Voda byla příjemná, tak jsem hned nasedl a začal jsem bojovat s větrem a vlnami které byly opravdu velké. Náskok, co jsem měl z kola se mi hodil, ve 3. okruhu jsem málo ,,najel“ zatáčku, přišla vlna a opět byla koupel. Naštěstí to bylo hned u břehu, vylití a nasednutí mi zabralo cca 15vteřin. Kajak prověřil všechny účastníky a nebyl jsem jediný, kdo se nedobrovolně koupal. Po dojetí kajaku jsem měl v zádech dva závodníky a na poslední disciplínu jsem si věřil. Blátivým depem jsem proběhl, nazul boty a už jsem ukrajoval pětikilometrový okruh. Věděl jsem, že závodníci za mnou jsou dobří běžci tak jsem do toho dal vše. Na 3. km jsem nikoho za sebou neviděl, tak jsem si to už doběhl do cíle na prvním místě.

V cíli jsem se závodníků ptal jak to, že jim to neběželo, když jsem věděl, že umí běhat dobře. Odpověď mě zaskočila, ani jeden z nich nebyl schopen si zavázat boty pro zmrzlé ruce…

Tohle je mé počasí a závod jsem si užil. Teď hurá do Maďarska, tam se ještě kvadriatlon nekonal, tak jsem zvědav co pro nás pořadatel připraví.


S pozdravem Leoš


Zpět na Úvodní stránku.

 

 
     
2007 Leoš Roušavý – Všechna práva vyhrazena