Krásné prostředí, odpolední teplé sluníčko, klidná hladina a skvělá atmosféra. Tohle nás přivítalo při příjezdu do areálu u Balatonu. Po večerní pasta party jsem si šel odpočinou po cestě, abych měl na nedělní závod hodně sil.

Ráno, má standardní příprava, cítil jsem se dobře a na závod jsem se těšil. Hladina byla jako zrcadlo, tak jsem měl radost, že kajak bude bez problému. Start závodu byl v 10.30. Plavecká část 1500m byla rozdělena do dvou okruhů. Plavalo se mi příjemně, povedlo se mi vylézat na kajak na skvělém 2. místě. Při nalézání na kajak nebylo molo, jen kameny ale i tuhle drobnost jsem bez problému vyřešil. Dva okruhy po 5km byly nekonečné. Sice hladina jako zrcadlo ale jak je Balaton mělký tak to prostě nejelo. Už začalo být slušné teplo a já cítím, že se vařím. Po dojetí jsem se raději vykoupal, abych se na kolo trochu ochladil. Maďaři jsou dobří kajakáři a na kolo jsem vyjížděl na 8. místě. Kolo, to je má disciplína a počítal jsem, že to bude letecký den. Ale vše bylo jinak. Tak kopcovitý profil jsem při kvadriatlonu nezažil. Silnice rozbité, v zatáčkách hodně štěrku, a písku. Samé zatáčky, krátké výjezdy, nešlo jet v tempu. V jednou ze sjezdů byla silnice tak rozbitá, že jsem ztratil bidon. Než jsem si toho všiml, tak jsem ani nevěděl, kde to bylo. Bylo to zhruba na 25 km a do cíle ještě 20 km zbývalo. Teplota už se ve stínu dávno přehoupla přes 30°C a do cíle ještě daleko. Nedalo se nic dělat a smířil jsem s tím, že to bude závod jen na dojetí. Nechtěl jsem riskovat zatažení a dehydrataci. A co bylo pro mě při závodě zvláštní, předjel jsem jen jednoho závodníka. Už jsem si říkal, že to bude teda výsledek. Ale jsem bojovník, v depu kola jsem se napil, přezul a vzal si láhev na pití, abych doplnil tekutiny, o které jsem během kajaku a kola přišel. V duchu jsem si říkal, že nic horšího mě už nemůže potkat. 10 km běh, to je za chvilku za mnou. Začátek běhu mírně do kopce, to bylo v pohodě ale potom se to zlomilo v náročné stoupání a já tam předběhl další 2 závodníky. Kopec a vedro, bylo to nekonečné. Občerstvovačka nikde, ještě že jsem si vzal své pití! Běh byl náročný, pořád do kopce a z kopce. Ještě, že mám zkušenosti a natrénováno z terénních triatlonů.

Konečně cíl! Pořadatelé a diváci tleskají a já se divím, proč mi tak tleskají a skandují pro 5. místo. Maďarština mi opravdu nepřirostla k srdci. Hned do vody a chladit. Raději jsem si zalezl do ústraní a říkal si, jakou jsem dostal nálož. Potom ke mně přišla pořadatelka, že v 17:00 je vyhlášení a že jsem první. To mě zaskočilo a potěšilo, že jsem se přetahoval se štafetami. Ve výsledcích jsem dočetl, první 4.místa štafety, potom já a za mnou další dvě štafety a potom další sólo závodníci. Luxusně spálená záda ale první místo to vše utlumilo.

Teď příprava na MS v Týnu kde se budu snažit vybojovat co nejlepší umístění.

S pozdravem Leoš

Zpět na Úvodní stránku.